Základy energetiky

Odběratel elektřiny je osoba či firma, která elektřinu odebírá. Jednoduše řečeno - jste to vy!

Dodavatel energie je společnost, která nakupuje elektřinu a plyn a následně jí prodává koncovým zákazníkům. Je to tedy ta společnost, od které Vám chodí vyúčtování za energie. Dodavatelů dnes existují stovky a jsou evidovány v databázi Energetického regulačního úřadu.

Zpravidla to jsou ceny, smluvní a obchodní podmínky, ceníky služeb a kvalita zákaznického servisu. Obchodní strategie každého dodavatele je trochu jiná (někteří se soustředí na větší firmy, zatímco jiní třeba na domácnosti) a stejně se liší jejich přístup k zákazníkům.

Někteří se chovají lépe – nemají skryté poplatky, nefixují zákazníky na nesmyslně dlouhé termíny a nehází jim klacky pod nohy, když se rozhodnou smlouvu vypovědět.

Jiní využívají různých lákadel (naoko výhodné vstupní bonusy) nebo pro zákazníka špatně pochopitelných poplatků (manipulace měsíčního platu) k tomu, aby ze zákazníka vytáhnuli každý halíř.

Nemusíme tedy vysvětlovat, že zákazník by měl svého dodavatele vybírat důsledně a brát ohled nejen na cenu.

Distributor = provozovatel distribuční sítě

Distributora si nevybíráte – je Vám automaticky přidělený v závislosti na tom, kde bydlíte.

Distributor vlastní elektrické vedení, kterým se elektřina dostává k zákazníkovi (dráty, transformátory – i Váš elektroměr). Ačkoliv platíte celý účet za elektřinu svému dodavateli, on musí následně tzv. regulovanou část ceny přeposlat distributorovi. Distributor je zároveň ten subjekt, který se stará o případnou opravu elektrického vedení. Pokud by se někde porušily dráty, jeho technici se postarají o jejich opravu.

Energetický regulační úřad vznikl v roce 2001. Je to státní orgán, který se stará o regulaci trhu – hlídá, že se dodavatelé chovají dle legislativy, reguluje ceny distributorů apod. Sídlo úřadu je v Jihlavě, tedy ve stejném městě, jako naše kancelář.

Chodíme tam pravidelně podávat stížnosti na nekalé chování ostatních dodavatelů, takže nás tam dobře znají :-)

Pokud chápeme rozdíl mezi dodavatelem a distributorem (viz. výše), je snadné pochopit, jak si správně spočítat jednotlivé nabídky dodavatelů. Veškeré ceny v ceníku jsou uváděné v megawatthodinách (MWh) - jak u elektrické energie, tak u zemního plynu.

Přepočty na KWh nebo m3 v případě zemního plynu jsou naprosto zbytečné a zpravidla i zavádějící. Vás zajímá "čistá" cena, kterou zaplatíte dodavateli za komoditu (elektřinu/plyn). To znamená obchodní cena elektřiny ve vysokém tarifu, obchodní cena elektřiny v nízkém tarifu a měsíční plat.

Váš dotaz tedy má znít: Kolik zaplatím za obchodní cenu a kolik bude měsíční plat? Jestli Vám dodavatel přepočítává ceny na KWh a m3, míchá Vám ceny distribuce a ceny dodavatele, takže nabídku není možné dobře porovnat. Obecně se dá říct, že počítat výhodnost nabídek ze součtu cen za dodávku, distribuci a systémových služeb je jako počítat cenu jahodového jogurt z týdenního nákupu pro 4-člennou rodinu.

Kvíz: Máme 2 rodinné domy na Vysočině.

• Pan Oldřich má spotřebu 15 MWh a celkově za plyn platí 23 442 Kč. Pan Oldřich si spočítal, že za každý m3 plynu zaplatí 16 597 Kč. 
• Paní Jana má spotřebu 22 MWh a celkově za plyn platí 32 701 Kč. Paní Jana si spočítala, že za každý m3 plynu zaplatí 15 785 Kč.

Myslíte, že paní Jana má lepší cenu? Oba platí za obchodní část stejně, a sice 885 Kč/MWh s měsíčním platem 109 Kč. Rozdíl v konečné ceně je způsoben platbami za distribuční složku. Stejné je to s těmi jogurty. Pokud za nákup zaplatíte 2005 Kč a podruhé 1990 Kč, tak to taky nemusí znamenat, že jogurt zlevnil z 35 Kč na 20 Kč.

Také doporučujeme zohlednit další faktory, abyste si zbytečně nenaběhli - podívejte se na náš Youtube kanál, kde se problematice ceny věnujeme!

Dodavatel (obchodník s elektřinou a plynem) může nakupovat elektřinu na třech místech: na burze, od jiných dodavatelů nebo přímo od výrobce (elektrárny).

Dodavatel elektřinu nakoupí za určitou částku, tu navýší o svoji marži, a prodává jí dále zákazníkům. Jakou marži si dodavatel následně stanoví záleží na jeho obchodní strategii.

Nízký (NT) a vysoký tarif (VT) jsou pojmy, se kterými se setkáte ve vyúčtování. V nízkém tarifu je elektřina levnější a to, kolik hodin nízkého tarifu máte každý den, se odvíjí od Vaší distribuční sazby.

Distribuční sazba je tarif, podle kterého Vám je účtována cena elektřiny. Správně nastavená distribuční sazba je základní předpoklad pro to, abyste za elektřinu neplatili víc, než je nutné.

Dělíme je na jednotarifové a dvoutarifové. Jednotarifové sazby (D01d a D02d) běží pouze ve vysokém tarifu, zatímco ostatní sazby mají v určitých časech (specifikovaných danou distribuční sazbou) spuštěný nízký tarif, který je levnější.

Mezi jednotarifními sazbami (D01d a D02d) můžete libovolně měnit, pokud se ale chcete dostat na sazby s nízkým tarifem, je nutné splnit podmínky dané konkrétní sazbou.

Domácnosti a podnikatelské subjekty mohou získat stejný typ distribučních sazeb, jsou ale označovány jinak (D01d u domácností a C01d u podnikatelů).

O konkrétních typech distribučních sazeb si můžete podrobněji přečíst v poradenské sekci "Distribuční sazby".

Stálý měsíční plat je poplatek, který platíte pravidelně každý měsíc. Můžete si ho představit jako poplatek za vedení účtu v bance. Není závislý na Vaší spotřebě elektřiny, a protože spadá do tzv. „Neregulované části ceny“, jeho výši určuje Váš dodavatel.

To znamená, že změnou dodavatele můžete ovlivnit výši tohoto poplatku.

• Neregulovaná část ceny za elektřinu = částka za spotřebovanou energii (ve vysokém a nízkém tarifu) a stálý měsíční plat. Dobrá zpráva je, že výši těchto cen je možné ovlivnit změnou dodavatele.
• Regulovaná část ceny za elektřinu = část ceny stanovená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), která se liší podle toho, kdo je Váš distributor. Výši těchto cen nelze ovlivnit změnou dodavatele, proto Vám doporučujeme nad nimi příliš nepřemýšlet. Je to prostě a jednoduše daň za to, že Vám doma funguje elektřina, o jejíž přepravu až k Vám se někdo (distributor) musí starat.

Plán záloh je součástí vyúčtování a ukazuje Vám, kdy budete platit zálohu za elektřinu a v jaké výši.

Mnoho lidí si myslí, že dokud na konci roku dostanou zpátky nějaký přeplatek, popř. se jim sníží zálohy, tak mají dobrého dodavatele a vše je v pořádku. To je ale zásadní chyba.

Proč zálohy nejsou dobrý indikátor toho, že platíte málo/hodně za elektřinu? Výše záloh se může měnit nejen v závislosti na neregulované, ale i regulované části ceny. Navíc v žádném případě neukazuje, že za elektřinu platíte hodně (nebo málo). Naopak se může stát, že jsou Vaše zálohy nastavené zbytečně vysoké, a i přesto, že se Vám na konci roku vrátí formou přeplatku, bylo by lepší je snížit.